Před 50 lety se v ČR začal vyrábět pěnový polystyren
Spotřeba expandovaného pěnového polystyrenu (EPS) se v Česku od roku 2008 pohybuje mezi 50.000 až 60.000 tunami ročně. Jeho životnost uvnitř staveb je stejná nebo vyšší než ostatní části stavby, řekl dnes v závodě Isover v Českém Brodě na Kolínsku u příležitosti 50. výročí výroby polystyrenu v ČR vedoucí technické podpory podniku Karel Sedláček. Od roku 2000 se spotřeba polystyrenu v ČR více než ztrojnásobila.
Pěnový polystyren se používá ve stavebnictví, v obalovém průmyslu, modelářství, při odlévání kovů nebo při výrobě divadelních kulis. Na českém území se vyrábí od roku 1963.
Ve stavebnictví se bílé desky používají nejen jako izolační obklady na domech, ale také při výstavbě mostů, železničních tratí nebo vozovek. "Používání pěnového polystyrenu po dobu více než 50 let dokazuje, že jeho vlastnosti zůstávají při správném použití nezměněny a že jeho životnost uvnitř stavebních konstrukcí je stejná nebo vyšší než životnost ostatních částí stavby," řekl Sedláček.
Zpracování polystyrenu dnes prochází většinou plně zautomatizovaným provozem. Po jeho výrobě následuje řezání na desky a zkoušky materiálu v oblasti tlaku, tahu, ohybu, akustiky nebo reakce na oheň.
Podle sdružení výrobců a zpracovatelů polystyrenu (EPS ČR) se loni v ČR spotřebovalo meziročně o 9,9 procenta méně pěnového polystyrenu. Z rekordních 62.000 tun v roce 2011 se spotřeba v roce 2012 propadla na 56.400 tun. Důvodem byla ekonomická recese a zmenšená poptávka zakázek. Nižší poptávku po tomto materiálu na zateplení zaznamenala i většina států Evropské unie. Spotřebu polystyrenu ovlivňují i vyhlášené dotační programy. Loni bylo zastaveno přijímání přihlášek do programu Zelená úsporám a Panel plus, které poskytují dotace na zateplování.
V porovnání s ostatními zeměmi Evropy je Česko ve spotřebě polystyrenu na obyvatele na jedné z prvních příček. Zhruba 42 procent majitelů domů a bytů v ČR své obydlí nemá zatepleno a asi pětina lidí o zateplení neuvažuje. Podle sdružení lze pomocí kvalitní izolace domu společně s výměnou oken ušetřit až 80 procent výdajů za energie.
Výroba polystyrenu je podle ekologů jedním z hlavních znečišťovatelů životního prostředí. "Do stavebních izolací ze styrenu se nesmyslně přidává hexabromcyklododekan, což je látka dlouho přetrvávající v životním prostředí. Jako takový jej na své schůzce zakázala Stockholmská úmluva s tím, že zákaz vstoupí v platnost po ratifikaci jednotlivými státy. Pro polystyren platí pětiletá výjimka," řekl ČTK Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika. Hexabromcyklododekan je podle něj ve velké míře zastoupen i v životním prostředí v České republice. Je to látka podezřelá z toho, že může vyvolávat rakovinu a narušovat funkci hormonů štítné žlázy. Vystavení v době nitroděložního vývoje může vést k poruchám vývoje nervového systému, které způsobují narušení paměti nebo schopnosti učit se. V Evropské unii se od výroby této látky má upustit v roce 2015. Mezi největší výrobce polystyrenu v ČR patří firma Synthos v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku.
S tvrzením ekologů sdružení EPS ČR nesouhlasí. "Tato tvrzení jsou přehnaná. Uváděné dopady na zdraví nebyly nikdy prokázány. Látka hexabromcyklododekan je přítomna v celé řadě produktů používaných běžně v milionech domácností po celém světě. Rozhodnutí nahradit hexabromcyklododekan jinou látkou je především preventivní a i fakt, že k němu podle Stockholmské úmluvy dojde až s pětiletým odkladem potvrzuje, že polystyren žádné větší zdravotní riziko nepředstavuje," uvedl předseda sdružení Pavel Zemene.
Patent na výrobu pěnového polystyrenu vlastní od roku 1949 firma BASF společně s brněnským rodákem Fritzem Stastnym. Sdružení EPS ČR má deset členů a pokrývá z 80 procent český trh s polystyrenem. Roční obrat se pohybuje kolem 4,5 miliardy korun při zpracování více než 50.000 tun polystyrenu. V posledních letech společnosti investovaly téměř čtyři miliardy korun do rozvoje a inovací. Zaměstnávají přes 1000 lidí.
zdroj: ČTK
