Císař Josef II. povolil v roce 1781 takzvaným tolerančním patentem postavit určitý druh modlitebny také pro vyznavače nekatolické víry. Toleranční modlitebna se začala stavět na kopci v obci Libenice v roce 1826, dostavěna a vysvěcena byla za rok v roce 1827.
"Dříve se museli lidé scházet například po stodolách. Potom císař povolil modlitebny, ale musely být za vesnicí, nesměly mít zvon a musely mít boční vchod," řekla Hlavatá. Podle ní je modlitebna s prostým zařízením interiéru památná hlavně tím, že se zachovala v téměř původním stavu. "Některé kostely později dostavěly věže a zvony. Tato modlitebna zůstala, jak byla, zřejmě na to nebyly peníze," dodala.
Boční vchod lidé později zazdili a postavili místo něj čelní. Stejně tak okna už nemají rovný, ale okrouhlý tvar. Větší rekonstrukci prodělala modlitebna asi před 12 lety. Opraveny byly také varhany, a tak se na kopci za vesnicí mohou konat koncerty. Bohoslužby se tam konají každých 14 dní, stálého faráře ale tamní sbor nemá. Modlitebna se postupně podle možností sboru opravuje, letos dostala novou barevnou vitráž. "Do budoucna by ale bylo potřeba udělat novou střechu. Když je teď kostel v památkářské péči, bude větší šance získat nějaký grant," doufá kurátorka.
Kromě modlitebny je nově vyhlášen kulturní památkou sousedící hřbitov z roku 1846 s márnicí. V Libenicích a v celém Polabí žilo v 17. a 18. století mnoho nekatolíků, kteří museli svou víru tajit. Existovaly tajné cesty, kterými nejčastěji v noci přicházeli kazatelé z ciziny a přinášeli například spisy zakázaných autorů. Nejdůležitější cesty spojovaly jižní Moravu s Vysočinou, Polabím a oblastmi kolem Řípu. Mnohé se uchovaly do tolerančního období v 18. století. Od libenického sboru se ve druhé polovině 19. století odpojil kolínský a kutnohorský. Podobná toleranční modlitebna stojí v nedalekých Krakovanech u Týnce nad Labem na Kolínsku.
zdroj: ČTK