Románský kostel svatého Gotharda byl vysvěcen v roce 1137. V 18. století by zbourán a začal se stavět pozdně barokní chrám. Celý areál včetně kostnice, ohradní zdi a pilířové brány je od roku 1958 zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Havarijní stav těchto památek, který je zdokumentován v několika odborných posudcích, už delší dobu zneklidňuje tamní aktivisty, kteří se je snaží svépomocí opravovat, vyhlašují sbírky a žádají o dotaci.
V roce 2010 byl zahájen projekt na obnovu chátrající památky, který koordinuje místní kronikářka Ludmila Tvrdíková. "Kdo přijde, je velice nadšený, že je kostel jedinečný. O kostnici se uvádí, že je to nadregionální památka. Máme stavební povolení a vše, co je potřeba. Jenže, bohužel, nejsou peníze," řekla ČTK.
Barokní kostnice původně sloužila pro pietní uložení kostí z hrobů starého hřbitova a jako márnice. Drobná stavba je postavena v půdorysu čtverce, v interiéru jsou uspořádané lidské kosti do půdorysu písmene U. Na oltářní menze stojí cenný latinský kříž s korpusem Krista. Přes střechu ale dovnitř značně zatéká a celá památka se postupem času stává stále více znehodnocenou. Podle starosty je potřeba nejdříve opravit střechu, což si vyžádá investice kolem dvou milionů korun. Opravit by si však zasloužily také vstupní dveře nebo fasáda.
"Vzhledem k tomu, že je to památkově chráněné, musí se to zabezpečit tak, aby nedošlo k poškození. To zabezpečení může být dražší, než vlastní oprava," řekl. Před dvěma lety se podařilo získat dotaci 650.000 korun na její částečnou opravu, peníze ale nakonec musely být použity na opravu ohradní zdi u kostela. "Kdybychom tu zeď okamžitě neopravili, celý kostel by spadl, protože není postaven na žádných základech a je tady rozdíl v terénu," doplnil starosta.
Obec se 420 obyvateli v poslední době investovala do kanalizace nebo zateplení několika objektů. Podle starosty nemá tolik peněz na propagaci kostnice, jako například nedaleká Kutná Hora. Tamní hojně navštěvovanou kostnici nyní čeká rozsáhlá rekonstrukce.
Kosti v žehuňské kostnici jsou vyskládány do výšky 2,5 metru podél stěn v několika vrstvách. Lebky se střídají s kostmi z končetin a na některých místech jsou zbytky kostí uspořádány do tvaru ondřejského kříže. V jednom roku je vyrovnána z lidských ostatků hranice do výše 1,5 metru.
zdroj: ČTK